Historie střediska BETLÉM
Vybudování a zřízení Domova Betlém, resp. Diakonie ČCE-střediska BETLÉM umožnila nadace manželů Ludvíka a Adolfíny Odstrčilových z roku 1929, jíž manželé věnovali své pozemky v Kloboukách u Brna, dále vilu, která rodině sloužila jako letní sídlo, jistou finanční částku a také část výnosů ze zisku Naftových dolů Nesyt.
Stanovený účel nadace se bohužel nepodařilo nikdy naplnit a tak veškerý její majetek přešel dle vůle zřizovatele na Kloboucký českobratrský evangelický sbor. Tomu ale byl po roce 1948 zabaven a budova tzv. Odstrčilovy vily v Císařově ulici po roce 1948 sloužila různým účelům v režii obce. Naštěstí se vždy jednalo o veřejně prospěšné aktivity jako mateřská školka, později malý dětský domov.
Od roku 1984 byla Odstrčilova vila opuštěná - a postupně chátrala. Obec chtěla budovu výhodně prodat, nebýt překvapivého zjištění, že Odstrčilova vila s přilehlými pozemky je zapsána ve vlastnictví Farního sboru ČCE v Kloboukách u Brna!
Tehdejší vedení obce vyvíjelo nátlak na evangelický sbor, aby Odstrčilovu vilu na město Klobouky bezplatně převedl - ale nebyla již padesátá léta, aby se takové přesvědčování, až vydírání setkalo s úspěchem. I když se o restituci majetku v přísně právním smyslu nejednalo (protože vila nebyla nikdy řádně vyvlastněna), můžeme snad s trochou nadsázky říci, že Odstrčilova vila byla první církevní restitucí - která se odehrála ještě za totalitního režimu. To se již psal rok 1988. V Odstrčilově vile zatím probíhaly nejnutnější sanační práce a hledal se konkrétní projekt sociální práce v prostorách vily.
Zhruba v té době skupina křesťanských nadšenců z Prahy hledala vhodné prostory pro uskutečnění své myšlenky a vytvoření domova pro těžce tělesně i jinak (např. psychicky či sociálně) postižené lidi. Důležitým inspiračním pramenem pro promýšlení péče o handicapované lidi formou společného, tj. komunitního života, se pro ně staly texty a životní zkušenosti Jeana Vaniera, který v 60. létech založil ve Francii komunitu ARCHA pro společný život lidí zdravých a lidí s mentálním postižením. Komunitní domov, který chtěli založit, měl již dokonce vybrané jméno: Betlém. Což v hebrejském originálu zní Bét-lechem a znamená: Dům chleba. Farní sbor ČCE v Kloboukách u Brna tuto myšlenku domova pro handicapované lidi přijal za svou a od roku 1989 probíhaly práce na rekonstrukci vily s konkrétním a jasným záměrem.
Pod názvem BETLÉM - středisko Diakonie byla dne 7. března 1990 organizace oficiálně založena. Své první obyvatele s těžkým tělesným postižením přijalo středisko již v listopadu 1990 a dne 8. prosince 1990 byl BETLÉM při slavnostních bohoslužbách otevřen. Od 1. prosince 1991 pokračuje BETLÉM ve své činnosti jako středisko Diakonie ČCE s právní subjektivitou.
K zásadnímu a pro budoucnost důležitému rozšíření činnosti došlo v říjnu 1992, kdy v bývalém učitelském bytě kdysi evangelické školy v Morkůvkách zahájil pod názvem Narnie svou činnost stacionář pro děti s mentálním postižením. Prvotní podmínky tam byly velice skromné, ve vybavení i celkovém prostoru. Protože se kapacita stacionáře brzy ukázala vzhledem k potřebám břeclavského regionu jako zcela nedostatečná, byla v roce 1993 zahájena přístavba stacionáře, která byla dokončena a zprovozněna v roce 1997.
Postupem času ovšem první klienti Domova Narnie odrostli a vzhledem k jejich věku potřebovali poněkud odlišné prostředí i péči, než jaké poskytuje dětské zařízení. Bohužel se nepodařilo získat finanční prostředky ze zdrojů EU pro výstavbu nového domova, který by poskytoval tzv. následnou péči mladým lidem opouštějícím Domov Narnie a potřeba takového zařízení přitom byla veliká. Vedení BETLÉMA si tedy v roce 2005 dlouhodobě pronajalo starší rodinný dům v obci Brumovice, provedlo na vlastní náklady rozsáhlou rekonstrukci a od února 2007 zde provozuje Domov Arkénie pro mladé lidi s mentálním postižením.
